Neurotransmitery jsou endogenní chemické mediátory sloužící k přenosu signálu mezi neurony přes synaptické štěrbiny. Velká část těchto přenašečů je zodpovědná za normální fungování jedince a jakékoliv narušení jejich přirozené činnosti může být příčinou vzniku různých neurodegenerativních onemocnění. Při základním výzkumu těchto onemocnění i při vývoji příslušných nových léčiv je velmi důležité sledování koncentrace těchto neurotransmiterů v mozku. Jednoduché, přesné, citlivé a reprodukovatelné metody výrazně pomáhají při základním výzkumu těchto onemocnění. Při testování příslušných medikamentů, ať na laboratorních zvířatech či na pacientech, je třeba sledovat jejich účinnost či vedlejší účinky, což se obvykle projevuje změnou koncentrace neurotransmiterů. Toto implikuje potřebu existence takové analytické metody, která bude poskytovat správné přesné výsledky s vysokou citlivostí, bude rychlá i robustní zároveň. Metodou splňující výše jmenované je spojení kapalinové chromatografie a hmotnostní spektrometrie s vysokým rozlišením.
Analýza neurotransmiterů
Analýza neurotransmiterů v reálných matricích je komplikována malým množstvím vzorku (okolo 20 mikrolitrů), nízkou koncentrací stanovovaných látek a jejich nestabilitou a dále samotnou přítomností matrice (mikrodialyzát mozku). Správné a rychlé zpracování vzorku je kritickým bodem pro následné stanovení. Úprava vzorku by proto měla být co nejjednodušší, opakovatelná a nesmí vést ani k částečné destrukci analytů či ve svém důsledku vést k nemožnosti stanovit některý z nich. Splnění všech těchto zdánlivě samozřejmých kritérií je u reálných vzorků velmi obtížné.